Jaké jsou nejčastější omyly při reklamacích

Obsah lednového dTestu

Vydáno: 17.1.2019

Reklamace patří k nejčastěji uplatňovaným a také nejdůležitějším spotřebitelským právům. Pravidla pro uplatňování takzvaných práv z vadného plnění však nejsou jednoduchá a zákazníci v nich často tápou. S jakými omyly se v naší spotřebitelské poradně setkáváme nejčastěji?

Mnoho spotřebitelů hromadí pomačkané blednoucí účtenky od každého nákupu, ale nemohou najít zrovna tu, kterou pro reklamaci potřebují. "Nevzdávejte to. Absence účtenky neznamená automaticky nemožnost zboží reklamovat. Prodejce sice může požadovat důkaz o koupi, tím ale nemusí být jen papír z jeho kasy. Vzestup bezhotovostních plateb zde může zachránit spoustu situací - pokud jste nákup platili kartou, stačí transakci dohledat ve výpisu z internetového bankovnictví," radí Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest.

Skvělým pomocníkem pro správu účtenek jsou mobilní aplikace. Hned po nákupu si paragon vyfotíte, pojmenujete a originál můžete zahodit. V takové "kartotéce" se vám pak bude hledat lépe než doma v přecpaném šuplíku. Pokud žádný hmatatelný důkaz nemáte, ale nákup u konkrétního prodejce je zřejmý třeba proto, že jste stálý zákazník na malém městě nebo jde o unikátní produkt, který nikdo jiný neprodává, nenechte se odbýt. U soudu by mělo šanci na úspěch například i svědectví dalších osob - ale k němu se obchodníkovi nejspíše chtít nebude.

Zboží můžete reklamovat i jinde, než jste ho koupili. "Představte si, že jste si zakoupili kabát, když jste byli na pracovní cestě v Praze, ale žijete v Ostravě a do hlavního města se v nejbližší době nechystáte. To nevadí, protože reklamaci můžete uplatnit na kterékoli pobočce nebo v sídle prodejce, ledaže by prodejce předem určil jiný subjekt, zpravidla servis," poznamenává Lukáš Zelený.

Někdy může být složitější zorientovat se v tom, kdo vám zboží prodal. Myslete na to, že rozhodující je IČ nebo obchodní firma uvedená na dokladu. Často zjistíte, že síť konkrétní značky je v celé republice spravována jednou společností, která je vaším prodejcem a zboží k reklamaci můžete předat v jakékoli její provozovně. Pozor ale na franšízy - i když vidíte stejnou obchodní značku a logo, může jít o různé obchodní subjekty.

Reklamovat můžete samozřejmě i poštou, což využijete nejspíše hlavně u zboží zakoupeného v e-shopu. Ani poštovným se nenechte odradit. Jestliže bude reklamace uznána, můžete požadovat náhradu všech účelně vynaložených nákladů. V opačném případě vám prodejce poštovné neproplatí.

Pokud nakupujete zboží z bazaru či od známých z druhé ruky s klidem v duši, že vám k němu předchozí vlastník dává i paragon a zbývá ještě rok záruky, neusněte na vavřínech. V praxi sice reklamace druhým vlastníkem ve většině případů prochází, avšak obchodník má právo vám nevyhovět s argumentem, že spolu nemáte žádný právní vztah. Problém je v tom, že práva z vadného plnění jsou vázána k dané kupní smlouvě, kterou prodejce uzavřel se svým původním zákazníkem. "Řešením tedy může být zůstat s původním vlastníkem v kontaktu a v případě potřeby poslat do prodejny jeho, což bude schůdné asi maximálně mezi přáteli nebo příbuznými. Praktičtější je sepsat takzvané postoupení práv z vadného plnění, kde vlastník prohlásí, že všechna současná i budoucí práva postupuje vám," vysvětluje Lukáš Zelený.

Práva z vadného plnění mohou plynout z každé smlouvy, přičemž jejím předmětem může být téměř cokoli. Pokud něco nesedí, nebojte se ozvat třeba i v restauraci, u kadeřníka, u mobilního operátora, který vám zaslal zjevně nesmyslné vyúčtování, nebo na zájezdu, jenž trpí nedostatky.

Kuchyňské utěrky nejsou zárukou dokonalé hygieny

Obsah lednového dTestu

Vydáno: 10.1.2019

Kuchyňské papírové utěrky jsou na jedno použití, přitom na jejich výrobu je zapotřebí spousta energie i materiálu. Výrobci argumentují jejich větší hygieničností ve srovnání s látkovými hadříky. Spotřebitelský časopis dTest otestoval celkem 18 papírových utěrek v laboratoři a kromě jiného zjistil, že bakteriím se daří i na papíře.

Nezávislý test časopisu dTest spočíval ve zkoušce savosti, pevnosti, uvolňování papírových vláken a mikrobiální nezávadnosti kuchyňských papírových utěrek při kontaktu s potravinami. "Papírové utěrky by měly být pevné, snadno se odtrhávat v místě perforace a být schopné dobře nasáknout tekutiny. Neměla by se z nich uvolňovat papírová vlákna. Papírové utěrky přicházejí do kontaktu s potravinami, měly by proto splňovat základní hygienické nároky," popisuje ideální vlastnosti Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest.

U kuchyňských utěrek je nejdůležitější jejich savost. "V laboratoři jsme měřili, jak velká část role je potřeba na vsáknutí 100 ml vody. Utěrkám Billa/Clever se v této zkoušce vůbec nevedlo, na likvidaci jednoho deci vody bychom potřebovali skoro čtvrt role, což činí zhruba 1,60 Kč. Jednu deci vody přitom dokážou jiné utěrky vsáknout za 20 haléřů," hodnotí výsledky zkoušky absorpčních schopností Hana Hoffmannová.

Teoreticky může v papírenském průmyslu dojít ke kontaminaci ze znečištěných strojů či vody nebo z recyklovaného materiálu. Spory bakterií přežívají i velmi nehostinné podmínky. Ve vlhkém a teplém prostředí, jako například v kuchyni, se mohou znovu aktivovat. Jedinými utěrkami, na kterých po dvou dnech působení vlhka a tepla nevyrostla ani jedna kolonie bakterií, byly utěrky Billa/Clever.

Nejrůznější chemikálie z kategorie optických zjasňovačů dovedou vylepšit nevábnou barvu recyklovaného papíru. Do recyklovaných utěrek se používají směsi nejrůznějších druhů papíru, které nelze kontrolovat. Recyklovaný papír také často sestává například z kancelářského papíru, který se bělí. dTest zjišťoval, jestli se optické zjasňovače případně obsažené v utěrkách mohou uvolnit do jídla. U dvou utěrek z recyklovaného papíru laboratorní zkouška potvrdila přenos optických zjasňovačů do okolního prostředí, a to dm/Saugstark & Sicher Recycling a Tesco/Springforce.

Výroba i používání papírových utěrek představuje bezpochyby ekologickou zátěž. Použití recyklovaného papíru se jeví jako ohleduplnější varianta, takové utěrky by ale neměly přijít do kontaktu s jídlem. "V rámci předběžné opatrnosti vybírejte do kuchyně raději utěrky ze 100% celulózy. Je u nich menší riziko mikrobiálního znečištění i uvolňování chemikálií," doporučuje Hana Hoffmannová.

Kuchyňské utěrky nacházejí uplatnění i mimo kuchyni. Redaktory časopisu dTest zajímalo, k čemu všemu lidé tyto utěrky používají. Do ankety na facebookové stránce dTestu se zapojilo 467 účastníků, přitom 71 % z nich uvedlo, že kupuje kuchyňské role pravidelně. V kuchyni při vaření nebo pečení (osušení masa, odkapávání oleje) využívá utěrky 30 % respondentů, při úklidu v kuchyni pak 26 % respondentů. K dalším účelům patří očista při stolování (13 %), úklid koupelny či bytu (11 %), vysoušení rukou (10 %), úklid auta a garáže (4 %), utírání nádobí (2 %) nebo leštění oken.

Praktické rady:

  • Savost: Více vrstev papíru není zárukou lepší absorpční schopnosti utěrek - leckteré dvouvrstvé utěrky byly savější než ty třívrstvé.
  • Hygiena: Do kuchyně (pro kontakt s potravinami) jsou vhodnější utěrky ze 100% celulózy.
  • Ekologie: Obecně ohleduplnější k přírodě jsou recyklované utěrky, mohou ovšem uvolňovat chemické zjasňovače. Využijte je proto raději na hrubý úklid.
  • Likvidace odpadu: Použité utěrky nesplachujte do záchodu, protože se ve vodě nerozpustí. Patří do komunálního odpadu. Pokud jimi neutíráte chemikálie, můžete je dát na kompost. Utěrky s tukem a mastnotou lze spálit v kamnech.

v970x90-1544095842.png